Turecko 2017

Ehm, tak jsem se zas rozhodla něco napsat. Blog už mě dávno tolik nenaplňuje a nevidím v něm žádnou zářnou budoucnost, ale pro mě přeci jen smysl má. Když mám totiž chvilku klidu, takovou tu opravdu dlouhou chvilku, když jsem třeba nemocná, tak si zalezu pod deku s notebookem a procházím si své vlastní články. Je to jako si prohlížet fotoalba. Fotoalba s poznámkami a pak si uvědomuji, kolik věcí se změnilo a že jsem ráda, jak se věci mají teď.
Teď už ale zpět k tomu dnešnímu článku - k Turecku!

Když by mi někdo před rokem a půl řekl, že se svým klukem pojedu do Turecka - válet se na 8 dní k moři, tak bych se mu musela asi vysmát. Nicméně ... já řekla jo a ono to bylo úplně super! Dokonce už jsem stihla naplánovat, jak tam vezmu mamku se ségrou. Možná už prostě stárnu a dokážu ocenit i to naprosté nicnedělání.

Byla to už poměrně dlouhá doba, co jsem někam letěla naposled a sakra dlouhá doba, co jsem letěla mimo EU. Takže když někdo řekl "letištní kontrola", tak se mi svíraly půlky a s vidinou chlápka v gumových rukavicích jsem se začínala smiřovat s tím, že prostě nikam neletim. Ale na samotné lítání se vždycky těšim. Ten pocit, kdy je pod vámi celý svět a letadlo se lehce chvěje mě prostě baví! Kontrola i let nakonec dopadly dobře a kolem půlnoci jsme přistáli.

Hned po příjezdu a ubytování jsme využili občerstvení, napsala jsem zprávu našim a unavení po všech procesech na letišti jsme se vydali spát. Ráno jsme vstávali totiž už brzy a vydali se prozkoumat pláž. Po chvíli jsme se vydali na snídani a panebože!!! Tolik jídla jsem snad pohromadě nikdy neviděla :D Po plném talíři vajíček a zeleniny jsem ještě neodolala ovoci a halvě a pak jsme se měli odvalit na tu válečku no...

Dávala jsem tomu hodinu, maximálně dvě, ale nakonec jsem to vydržela až do večeře - střídat jen ležení s Kindlem a skákání ve vlnách, oboje prokládat drinky a občas zajít na jídlo. Prostě pohoda jahoda a žádné myšlenky "co zase kdy musím". K večeru jsme se přesunuli do hotelu, upravili se a vyrazili na večeři. Takže ... jestli k ráno to bylo hodně jídla, takže večeře byla ještě dvakrát tak rozmanitější! Takže talíř předkrmů sem, talíř masa a zeleniny tam a završit to třemi dezerty? Žádný problém! Pak ještě pár drinků a yes, hello my bikini body :D No a zhruba takhle to probíhalo celý týden...

Jeden večer jsme ale přeci jen vyrazili i ven a to do nedalekého Kemeru, kde jsou kromě jedné (krásné) věže asi jen obchody s falešným značkovým zbožím a pár obchůdků se suvenýry. Při cestě tam na zastávce čekaly slepice, úplně v pořádku :D Takže největším zážitkem byla Dolmuša, která stále zastavovala novým pasažérům, když už úplně praskala ve švech a já měla pánův zadek na tváři.