Ehm, tak jsem se zas rozhodla něco napsat. Blog už mě dávno tolik nenaplňuje a nevidím v něm žádnou zářnou budoucnost, ale pro mě přeci jen smysl má. Když mám totiž chvilku klidu, takovou tu opravdu dlouhou chvilku, když jsem třeba nemocná, tak si zalezu pod deku s notebookem a procházím si své vlastní články. Je to jako si prohlížet fotoalba. Fotoalba s poznámkami a pak si uvědomuji, kolik věcí se změnilo a že jsem ráda, jak se věci mají teď.
Teď už ale zpět k tomu dnešnímu článku - k Turecku!
Teď už ale zpět k tomu dnešnímu článku - k Turecku!